Video Foto kniha Receptář prima nápadů

S tím focením to mám pořád stejně.

Nerada se fotím. A zase ten telefon. Receptářovou Veroniku již mám uloženu. Když opět volá do výtvarného kurzu vitráží, do té největší začáteční vřavy, kde každý hledá to nejkrásnější sklíčko, kde jede diamantová bruska a kde sviští řezáky po skle… a potřebuje mne k tomu, už vím, že ji to nemohu vzít. V hlavě mi však běží otázka, zda do toho mám jít znovu, ale do čeho. nevím , která technika ji u nás zaujala. když se to v kurz uklidní, volám jí sama. Stejně bych o tom přemýšlela a tak to budu mít vyjasněné. její volba padla na knižní vazbu a tak vybírám snad nejjednodušší japonskou vazbu. Dlouze mluvím tentokrát já a ona mlčí. Snažím se vysvětlit, že příprava natáčení nebude moc jednoduchá. Jednotlivé kroky je předem nutné dobře připravit. Nakonec mi to stejně nedá a jdu do toho, i když tuším, že příprava bude složitější, než v minulém dílu o malbě na hedvábí. Opět to pro mne bude boj se studem a příjetím výzvy.

Moje zdlouhavá příprava natáčení

Tak zase píši návrh textu, který bude výrobu foto knihy doprovázet a už teď vím, že text, který se mám naučit bude delší než minule. už teď vím, že jednotlivých kusů alb si udělám o 3-4 víc. No alespoň konečně později adjustuji rodinné fotky. Právě tak jsem totiž foto knihu pojala. Začíná fotkami ze začátku 20. století.

Ve videu vše vypadá jako chvilka, ale chvilka to tedy nebyla. V dramaturgii text schválili a ještě trochu doplnili, aby vše bylo pro diváky srozumitelné. Mohla jsem se tedy vrhnout do učení textu. Jednoho rána balím tašku plnou knih vazačských propriet tedy kostku, voskované nitě, šídlo, kleště, papíry…..

Tak zase mluvím pořád dokola a točím

Cítila jsem se opět dost komfortně, na to, jak nervy pracovaly. Díky skvělému vedení režiséra i průvodce pořadem pana Navrátila jsem vše zvládla bez ztráty kytičky a tak si foto knihu modle videa můžete vyrobit doma.