Otevřete skicák začněte kreslit a máte vyvětráno.
Je jedno, jestli se pustíte do kresby zátiší na vašem stole, nebo se snažíte napodobit kresby velkých mistrů, nebo si jen tak čmáráte. Moudří to nazvali automatickou kresbou. Sedíte, v ruce tužku nebo pastelku a vaše ruka prožívá neuvěřitelné chvilky svobody. Kreslí si sama a vůbec nemusí poslouchat mozek (ehm, tedy skoro vůbec nemusí poslouchat). Ale ne , to ji jen mozek moudře dal pocit svobody, bez něj, by to totiž daleko nedotáhla.
Moje ruka je svobodná.
Tedy alespoň na chvilku si to myslíJ, to když se chopí tužky. Jsou to chvilky, kdy neexistuje okolní svět, kdy nevnímám ruch kolem sebe, kdy nevnímám chlad…. Jediné s čím teď jsem, je linka tužky, kterou udělala moje ruka tak, jak chtěla. Nebo přeci jen, tak jak chtěl? Mozek? To je to kouzlo, které my nejde do hlavy.
Kde je pravda? Nevím, víte to vy?
Jedno je jisté, když kreslím, jsem pouze já, zobrazované a nic kolem. To proto si při kreslení tak pěkně odpočinu od všedních starostí a povinností. Není podstatné plně vystihnout realitu. Podstatné je být se sebou, podstatné je umožnit svému nitru vypustit pnutí a strachy. To proto někdy beru do ruky místo oranžové červenou, nebo černou.
Pár svých minut.
Podstatné je mýt na sebe pár minut, podstatných je těch pár volných chvil, které při kreslení tak rychle běží. Pokud si je dopřejeme o to víc jsme pak silnější, odolnější, šťastnější…..
Chcete se také naučit kreslit?
No a když to již máme, nastává chvíle, kdy si řekněme, chci se naučit kreslit. Tady už mozek převzal hlavní roli. Chtění je zdravé, posunuje nás. Od automatické kresby třeba ke kresbě hyperrealistické. Nebo jen o krůček, kdy překonáváme své domnělé limity. Limity, které nám v průběhu života někdo nasadil do hlavy. Trvá pak nějakou dobu, než sami sebe přesvědčíme, že nám to kreslení vlastně docela jde. Kdy uvěříme, že nám naši blízcí jen nemažou med kolem pusy. Ach ten mozek.
V kurzu kreslení vám pomůžeme, naučíte se kreslit mnohem lépe.
Je to jen pro odvážné, alespoň tedy tak to vypadá, když se lidé hlásí do kurzu kreslení nebo do kurzu malování. Většina z nich o sobě pochybuje a bojí se, zda nebudou v kurzu za „Patlala“. No ale, jak jsem říkala, není důležité, jakým způsobem věc nakreslíte. Důležitých je těch pár chvil, které si dopřejete pro sebe. No a z letité praxe mohu říci, že se dá z každého vykřesat maximum, až se tomu sám diví. Myslíte, že jste patlal, nejste!
Tak přijďte, poznáte nové lidi, poznáte sebe. Poznáte Ateliér ŠUM
