Jak to bylo s cínařením v době dávné?
Cín se zpracovával již v antice a pomalu nabíral na oblibě. Cínové konvičky byly známy od pol 13 stol. Později se snad ve všech movitějších domácnostech jedlo z cínových talířů. Používalo se cínové nádobí, číše, nádoby. To bylo v době od 15 do 18 stol. Cín je totiž ideálním kovem pro uchování potravin. Také se z něj vytvářeli křtitelnice a dokonce třeba i píšťaly varhan. No a pozdější cínové vojáčky známe snad všichni. Období secese bylo pro cín labutí písní. Měla však krásnou zdobnou melodii a v kombinaci s barevným sklem působila majestátně.
Jak je vidět, cín paří k nejstarším kovům.
Proto vás může překvapit, že šperky z cínu mají poměrně mladou historii. Pokud se k technice lité přidá ještě měkké pájení, pak k vzniku zajímavého cínového šperku je už jen krůček.
Jak se vyrábí cínovaný šperk.
No a ze života jistě víte, že když vám při prvních krocích pomůže maminka, učitel, lektor, jde to vždy snadněji. V tomto případě to platí daleko více, protože technika výroby cínovaných šperků není nikde příliš dopodrobna popsána. jde o jakési spojování drátků, plíšku, kamínku, skla cínovou pájkou.
Cínový šperk je světový unikát.
Velmi zajímavá je skutečnost, že cínové šperky se v současné době vyrábějí především v Čechách (z 90%), trochu jsme touto vášní ještě „nakazili“ Slováky, Poláky a Maďary. Jinde ve světě tuto techniku nenajdete.
Dostali jste chuť vytvořit originální cínový šperk?
Přijďte do našich kurzů výroby cínového šperku. Pracujeme s bezolovnatým cínem, takže se nemusíte bát šperky vytvářet, ani nosit. Nezabere vám to příliš času. Kurzy cínování probíhají 1x do měsíce. Volit můžete mezi letmým seznámením na jedné lekci, nebo v případě větší chuti k seznámení s touto zajímavou technikou doporučuji volbu semestrální. Potkáte se tedy 5x. Po této době již z vás bude zkušený cínař, zkušená cínařka. No a ještě budete mít originální dárky pro blízké.
První setkání cínařů v Ateliéru ŠUM je v druhé polovině října, takže ještě stíháte.
A ještě slova lektorky Karly Horvátové.
jsou zároveň jejím představením a pozvánkou:
„Začalo to úplně nenápadně. Prostě se mi líbily vitráže, barevná skla, kameny…
Ale jakmile jsem si zkusila ocínovat sklíčko…už nešlo přestat. Je to radost, je to výzva, je to vášeň.
Budete překvapeni, co je ve vás, až vyrobíte první šperk. Tak jako já. Slova jsou zbytečná. Přijďte, zkuste a už nepřestanete.“
